,,Bůh je prostě žena a nakonec všechno řídí, což je pravda.“ říká Michal Motyčka v rozhovoru pro LaCulturu

Album mělo vyjít 11. října, ale dostali jste ho až teď. Co se stalo?

Michal: Dejme tomu, že dneska je 13. října, to znamená, že my album máme fyzicky v ruce. Sice jsme si ho vyzvedli až dneska ráno, to je pravda, byly nějaké průtahy, ale zítra nebo pozítří už by mělo být v obchodech.

Přemek: Možná by bylo fajn, kdyby sis ho šla dolů koupit. My jsme prodali zatím jenom tři, což je docela ostuda.

Název alba je „God Has Her Ways“. Ty jsi k tomu, Michale, řekl, že: ,, Název alba je taková slovní hříčka o tom, že cesty boží jsou nevyzpytatelné, zvlášť, pokud je bůh ženská.“ Mohl bys to ještě nějak přiblížit?

Michal: První album bylo „Little Black Book“, to znamená zápisník, který si většinou chlapi nebo ženský vedou o svých partnerech. No a druhé album k tomu jakoby víc směřuje. „God Has Her Ways“ znamená, že Bůh je prostě žena a nakonec všechno řídí, což je pravda. Všechny chlapy, které znám, ať si to uvědomují nebo ne, řídí nějaká ženská, ať už matka nebo přítelkyně, hodně často expřítelkyně. Takže to téma je hrozně podobné, akorát to jak s tím nakládáme textově je trošku jiné.

Můžeme teda říct, že tohle je hlavní myšlenka alba?

Michal: Ano, určitě.

Přemek: Hodně jsme o názvu přemýšleli, hádali jsme se o tom a nikdo nepřišel s nějakým extra nápadem, který by ji charakterizoval. To album je více textově cyničtější, než to první. Nakonec políbila múza mě a Michal to pak dotáhl do konce tím, že vytvořil pěknou slovní hříčku, která na něj supr funguje. On vlastně změnil jedno slovo a vystihl absolutně všechno, co to album obsahuje.

Takže texty skládal hlavně Michal?

Michal: Až na dva, které skládal právě Přemek. Já jsem hrozně pomalý textař. Napadá mě hromada muziky, kterou třeba neumím dodělat. A teď, když mám kapelu, tak ani nemusím.  Občas postačí přinést nápad a pak ho společně rozvíjíme. Co se týká textů, jsem na ně docela háklivý. Když nejsem spokojený, tak to prostě nepustím ven. V momentě kdy jsme skoro točili zpěvy na album, chyběly mi ještě tři texty, které jsem rychle dopsal a další dva texty dopisoval průběžně právě Přemek.

Co se týče textů, tak témata jsou podobná, nebo se v něčem liší?

Michal: Témata jsou vlastně stejná. S Přemkem si dost rozumíme, takže já jsem u obou písní řekl, o čem mají být a on to hodně rychle pochopil a dost přesně vystihl.

Kde vůbec nacházíte inspiraci pro texty?

Michal: Třeba v tom, že pravděpodobně Bůh je ženská (smích).

Přemek: Já bych chtěl jenom říct, že ty texty se třeba mojí přítelkyni moc nelíbí, ale že nejsou vůbec o ní. Jdou prostě absolutně mimo ni. Kdybych psal texty o své přítelkyni, tak to bude vypadat úplně jinak.

Jako první singl, jste vyslali skladbu „I Won’t Give In“. Proč zrovna tato? Máte k ní nějaký vztah?

Michal: Bylo to těžké rozhodnutí. Na desce je pro nás, dejme tomu, třeba šest singlů. U všech můžeme říct: „OK ani jedno z toho nebudou hrát česká rádia.“ Od toho jsme se oprostili, protože tak to prostě je. Každopádně „I won’t Give In“ jsme zvolili, protože je silná, hlavně svým zaměřením. Jsou tam smyčce, které jí přidávají na síle. Prostě působí na lidi. Udělali jsme si i poslechovku, která nám to potvrdila. Pro mě osobně je „I Won’t Give In“ nejenom hudebně, ale hlavně textově, nejlepší píseň alba.

Přemek: Popravdě ona je celá jakoby determinovaná k tomu být singl a my jsme na začátku moc nevěděli, co si s ní počít. Měli jsme představu, jak tu věc udělat, ale bylo s ní strašně práce. Je to skladba, u které člověk přijde do zkušebny, má pocit že ji udělá jednoduše a najednou zjistí, že je s ní vlastně obtížné pracovat. U finálního mixu jsme nad ní s Michalem strávili asi dvacet hodin. A ona dopadla jakoby jinak a nakonec na ní byl takový ohlas, že se stala singlem.

Michal: Já si nemyslím, že dopadla jinak. Myslím, že dopadla nejenom tak, jak jsem ji v hlavě slyšel, ale ještě líp.

Je slyšet, že hudebně jde deska trochu jinam, od minulé se liší. Navíc se na ni producentsky podíleli Amák, Kay, nebo Martin Přikryl – může ze to hlavně tohle, že se posunul celkový sound kapely?

Michal: Já si myslím, že to šlo od všech. Je fakt, že když se podívám zpětně, všechny songy, které jsem nosil kapele, už samy o sobě byly jiné, než to první album. Hudebně určitě. Takže jsme to nějak zpracovali, bylo to nařvaný a mně se to líbilo. A pak jsme točili s Amákem, který tomu přidal další rozměr. Ten posun od minulé desky není jeden, ale jsou tři – ode mě, od kapely a od producenta.

A líbí se ti více než ta minulá?

Michal: To se ani nedá srovnat. Já to beru jako druhý kapelový debut.

Dnes máte za sebou první koncert. Jaká byla Vaše očekávání a vyplnila se?

Michal: My jsme nečekali vůbec nic (smích). Čekali jsme, že tu bude trochu více lidí, to je pravda. Na druhou stranu Ostrava je pro nás slabá vždycky a nevím proč. Ale s tím jsme do toho i šli. Čeká nás hromada koncertů a těch věcí, co musíme najednou uhrát. Nástroje které musíme obsluhovat, jsou najednou úplně jiné. Ale myslím, že jsme to odstáli nakonec docela v pohodě.  To se počítá.

Přemek: Tady byl určitej časovej pres, protože ta nová deska měla jiný aranžé. Michal hraje na elektrickou kytaru. Na tu desku nahrál skvělé kytary, ale je to pro něj „čelenž“ mít tu kytaru v ruce a mlátit do toho. Desku jsme finišovali minulý týden, takže jsme neměli moc času koncertní podobu sladit, naučit se hrát se spodkama, s kterými přišel Amák. Zdály se nám super, takže jsme je tam chtěli mít, ale máme dohromady osm rukou a nedá se to všechno zahrát. Nicméně musíme to zvládnout, chce to jen trošku více času.

Tento rok jste natáčeli album a teď zahajujete koncertní šňůru, která skončí až před Vánoci. Máte při svém pracovním vytížení vůbec nějaký volný čas?

Michal: Když to vezmu za sebe, tak já jsem na sebe  pojal více funkcí. Co se týče kapely jsem byl víceméně u všeho, takže  jsem moc volného času neměl. To je pravda. Ale na druhou stranu nedělám nic jiného a baví mě to. Nicméně myslím, že zbytek kapely je na tom podobně.

Přemek: Je to určitě náročné, pro mě třeba finančně.

Proč finančně?

Přemek: Protože jsme kapela, do které nechce nikdo narvat peníze. Musíme to financovat ze svých zdrojů. A já pracuju, studuju, a ještě se snažím kapelu podpořit, protože věřím, že jsme udělali skvělou desku. Všichni se musíme podílet a všichni musí být hodně obětaví, aby ta deska vůbec vznikla a abychom mohli fungovat.

Vy jste se vlastně rozešli s minulou nahrávací společností a desku  udělali, dalo by se říct, na vlastní pěst, že?

Michal: To je pravda, ale proběhlo to v přátelském duchu. Sony Music investovala hodně peněz do první desky, což samozřejmě byla jejich iniciativa. A nebylo tehdy v mých silách jim to nějak vrátit…a oni to věděli. O to byl přátelský rozchod samozřejmě milejší. Je fakt, že jim vděčíme za hodně, ale teď s druhou deskou nemělo smysl, jak pro nás tak pro ně, pokračovat.  Pro ně určitě finančně, protože druhé album je mnohem míň mainstream, než to první. A zase na druhou stranu pro nás jsem nechal otevřené určité dveře.

Plánujete do budoucna nějaký videoklip?

Michal: Videoklip určitě chystáme, bude k písničce „Sleep at Night“, která je předposlední na desce . Doufám, že bude venku kolem půlky listopadu.  Jak už jsem zmiňoval na desce je několik singlů, alespoň pro nás, a já bych byl rád, aby vyšlo třeba i pět singlů. To tady ještě nikdo neudělal.

Přemek: Ta deska je hrozně rozmanitá, zabrousili jsme do různých hudebních témat. Chtěli bychom z ní vypíchnout ty věci tak, jak jsou odlišné. Ne jenom tím způsobem, že vybereme to, co bude nejvíc chytat lidi.

Děkuji Vám za rozhovor. Vzkázali byste na závěr něco našim čtenářům?

Michal: Ať určitě sledujou váš web, protože očividně máte dobrý vkus.

Přemek: Určitě bych jim chtěl vzkázat, aby dali ńaší nové desce šanci naši, protože si myslím, že je to něco jiného, než ten debut, který byl více jakoby Michalová sólovka.

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!