Bronzová slavice Ewa Farna – Interview

Úderem sedmé hodiny začala strhující show. Především zazněly songy z nového alba „Virtuální“, ale diváci nebyli ochuzeni ani o hitovky z předešlých dvou alb. Ewa vystřídala spoustů skvěle vymyšlených kostýmů, které v propojení s rekvizitami vždy příjemně podtrhávaly linii vybraných písní. Během koncertu Ewa promlouvala se svými fanoušky a ke každé písní řekla pár slov. Zpestřením u singlu Ty jsi král byl její vlastní doprovod hraním na klávesy a jak jsme se mohli přesvědčit, cizí ji není ani kytara, na kterou Ewa taky během vystoupení zahrála.

Nutno podotknout, že celá show trvala překvapující dvě hodiny. Každý přítomný divák, si tak mohl vychutnat podívanou opravdu do sytosti.

Na pódiu byla rozmístěna tři velká plátna, na které se promítaly live záběry přímo z koncertu a různé další animace podkreslující celkový dojem. Po celou dobu na pódium létaly plyšová zvířatka od fanoušků, kteří svůj obdiv dávali hlasitě najevo. V publiku nebylo vyjímkou vidět transparenty s nápisy: „Ewo jsi nejlepší!!“ a jim podobné.

Po skončení mohli příznivci Ewy Farne opouštět sportovní halu s pocitem nepromarněného času a i my jsme odcházeli s myšlenkou krásně stráveného večera.

Ewa si na nás po koncertě udělala čas a poskytla nám exkluzivní interview.

Jaké máš první pocity po zrovna skončeném koncertě? Dodávají ti fanoušci energii? Nevím jak to je v jiných městech, ale podle mě je trochu škoda, že nepřišlo tolik lidí, kolik bych očekával.

Dneska to bylo výborný. Lidi tleskaj, křičí, skákaj a prostě Morava je Morava. Publikum bylo skvělý, myslím si, že přišlo hodně lidí na to, že je krize. Byla jsem dneska v jedné opavské škole, tak jsem se ptala, kdo přijde na koncert. Zvedla ruce asi polovina třídy, ani ne. Říkali: „Maminka mi nedá peníze, já už dostal tvou desku tak na koncert nemůžu nebo, že řádí chřipka, mamka mi zakáže. Takže já si prostě myslím, že přišlo hodně lidí. Podle toho co slýchám od pánů pořadatelů tak si myslím, že jsme na tom docela dobře, jsem jenom ráda.

Mít tak vyčerpávající show a dvě hodiny zpívat, to má určitě něco do sebe. Zajímalo by mě, jak to zvládáš?

Je to docela náročný, ale mě se ten koncert zdá dobrej. Kdyby tam některé písničky nebyly, jakože to je na promo nové desky, tak si myslím, že tam musí zaznít prostě všechny nové písničky a samozřejmě taky starší singlovky, ale zjišťuji, že toho nemám úplně nejmíň, takže to dělá ty dvě hodiny. Ke všemu ještě soutěž, prupovídky s lidma, aby to nebylo suchý. Dneska jsem se hodně sedřela, ale snad to bude dobrý

Dočetl jsem se, že texty, které jsi složila, píšeš před spaním. Je to pravda? Kde k nim bereš inspiraci?

Různě. Něco už mám v šuplíku, ale když už píšu nějakou pisničku, tak je to hlavně v noci. Zrovna písnička Maska a písnička Soulad smyslů, které dneska zazněly, tak k těm jsem napsala text a psala jsem ho od devíti večer do půl čtvrté ráno, ale tak strašně jsem chtělá mít ty texty, že jsem to do rána prostě musela mít hotové.

Takže nemůžeš jít spát dokud text nemáš dokončený?

Občas se někde dočtu, že někdo dělá text třeba tři dny. A já se ptám, jak je to možný? Když mám nějakou myšlenku, tak prostě musím. Poslední dobou čtu nějaké krátké básničky pro inspiraci, které se týkají slovosledu, metafor a takových věcí. Mě to hrozně baví říct prostě….. ……..třeba „stoupám ke dnu“ nebo něco takového, je to sice blbost, ale víceméně mě to baví, tak to tam tak je.

Na turné Tě doprovází nová kapela. Co vedlo k výměně té stávající?

Kluci z předchozí kapely dostali nabídku na vlastní kariéru. Zatím sedí ve studiu a tvoří desku. Voláme si, poslouchám jejich písničky přes telefon. Není to tak, že bychom se nějak rozhádali nebo si řekli něco ve stylu: hele ty už mě nebavíš. Vůbec to tak není. Kluci mají talent a všechny předpoklady, aby jim to vyšlo. Já si myslím, že změna je život a poznám více lidí, víc kamarádů a tak..

A poslouchají Tě chlapi z nové kapely?

(smích) No, poslouchají (smích). Já si myslím, že spíš máme takový kamarádský vztah, samozřejmě pracovní, takže co mi třeba vadí, to si řekneme, oni si řeknou své názory. Jsou úplně v pohodě a fakt mi sedli,  považuji to za štěstí a neberu to jako samozřejmost, že se to povedlo.

Vidím, že máš celkem nabitý program, učíš se hrát na kytaru, na klavír, do toho koncerty, škola.. Máš čas na nějaké koníčky nebo oblíbené aktivity?

Mám, ale tak samozřejmě pro mě je nejvíce ten zpěv. Když můžu být na scéně, tak je to pro mě úplně nejlepší. Taky mám ráda tanec, minulý týden jsem měla závěrečný ples, každou neděli taneční jako klasiku latino-americanu.. Ráda sleduju filmy, poslouchám hudbu a mám ráda… umývání oken, u toho si zpívám, anebo luxování. U toho si taky někdy zpívám, ale třeba vynášení smetí to ne, domácí práce mě ale baví.

Když jsme u těch koníčků, máš třeba čas si vyrazit na nějaký koncert? Byla jsi na oblíbené Pink?

Na Pink jsem bohužel nebyla, protože jsem měla ten závěrečný ples. Ale zítra jdu na koncert a doufám, že to budu tak nějak postupně napravovat, protože to považuju taky za nějakou školu. Jako druhou část života, ne jako školu a učení, ale školu abych věděla jak se prezentovat.

V jednom rozhovoru jsem slyšel, že se hodně zajímáš o cizí kultury, o co konkrétně? Hudbu, tradice… ?

Zahraniční hudbu poslouchám, co se týče kultury, tradice, zvyků, to mě fakt zajímá, občas si o tom něco přečtu. Zajímá mě to a v budoucnu bych chtěla hodně cestovat. Poznat to fakt důkladně, že bych čtyři měsíce bydlela tam, čtyři měsíce zase jinde, potom zase tady. Pak se samozřejmě někde usadila, ale chtěla bych to takhle procestovat. Prozatím sice cestuju hodně, ale znám jenom dálnice, benzínky a tak podobně. Všechno ale záleží na tom, co se bude dít se zpíváním a se školou, takže je to ještě daleká budoucnost, ale ráda bych spojila své plány a sny.

Během svých vystoupení střídáš mnoho kostýmů. Kdo s tím nápadem přišel?

Celou režii koncertů dělal můj producent Lešek Wronka. Co se týče kostýmů, myslím, že ta představa je víceméně podobná. Chceme show, chceme dobrou hudbu a chceme ty lidi bavit a myslím, že v mém věku je fajn, že hraju dvouhodinový koncert. Někdy to ale lidi v tom věku, v jakém je mé publikum, třeba ani neocení, takže se to snažíme dělat samozřejmě v rámci možností, protože nejsem ani Madonna ani Pink, abych tady nevím co.. Myslím si, že na ty možnosti, které jsme měli, jsem velice spokojená a Lešek Wronka to vymyslel tak, že se mě to líbí, že to funguje a doufám, že se to líbí i lidem.

Ještě mi nedá se nezeptat, protože za dveřmi je Český Slavík, sice náš rozhovor vyjde až po vyhlášení Slavíků. Zajímalo by mě jestli chceš opět atakovat třetí místo, popřípadě jestli uvažuješ o vyšším umístění? (rozhovor byl pořízen dva dny před vyhlášením Slavíků-pozn. red.)

Upřímně ne. Upřímně si myslím, že jsme se poctivě snažili, celý tým fakt makal. Já jsem makala tak na padesát procent (smích), protože těch dalších padesát procent šlo na školu a jiné aktivity. Ale snažili jsme se, hodně jsme koncertovali, teďka turné, nová deska. Samozřejmě je to pro tu radost, pro ty lidi a pokud se to lidem líbilo, tak to třeba ocenili tím, že poslali hlas. Třeba ne, třeba jo. Snažili jsme se, ale nevím jak to dopadne, já jsem strašně šťastná, že jsem v tý šestce, že se toho můžu účastnit a vždycky z toho mám úplně husí kůži. Jsem strašně ráda, že tam můžu být. A kdybych získala šesté místo, tak bych byla velice spokojená. Myslím, že konkurence je vysoká.

Se svou skromností Ewa vůbec neočekávala obhajobu loňského třetího místa. Přesto se jí ve svých šestnácti letech opět podařilo převzít bronzového Slavíka s počtem 16 204 hlasů. A jak říkal Karel Gott ve své děkovné řeči, že „výhra Slavíka je krásná věc, která by měla člověka motivovat k dalším výkonům.“ Tak i já doufám, že umístění na bronzové příčce bude pro Ewu určitým motivačním motorem k další tvorbě a kariéře úspěšné zpěvačky.

Rozhovor vznikl ve spolupráci s Danem Šáchou, kterému tímto děkuji.

Jiří Aujezdský

Student Ekonomické Žurnalistiky VŠB Ostrava a Mezinárodního obchodu VOŠ Ostrava, vášní poblázněný do motocyklového života v jedné stopě, letectví, adrenalinových zážitků, sportu a skvělé hudby, která je nezbytnou esencí krásného života.