Bratři Nedvědovi hrají naposled

Koncert začínal v 19:30. Dorazila jsem před půl, abych stihla najít své místo.

Nedlouho po usazení se posluchačům představila doprovodná kapela, která uvítala Františka a Honzu. Společně nám zahráli první blok písní, mezi nimiž nechyběla Růže z papíru, Stánky nebo Podvod. Obecenstvo již při první písni začalo zpívat spolu s bratry. A zpívat nepřestalo do konce.

Poté si pódium na chvíli nechal pro sebe František, přičemž posluchačům předvedl písně ze sólového repertoáru. Pak následovala samostatná část sólové dráhy Jana Nedvěda.

Následně se představila doprovodná kapela v čele s Petrem Kocmanem a Vojtou Nedvědem (syn Františka), který na jevišti vystoupil i sám. Zazpívali nám  své písně. Musím přiznat, že jsem neznala ani jednu. Navíc v programu jsem nikde nečetla, že bude vystupovat samostatně doprovodná kapela. Myslela jsem, že celou dobu budou zpívat jen František a Jan. Takže pro mě bylo trochu zklamáním, když jsem zjistila, že vystoupení doprovodné kapely zabralo skoro třetinu koncertu. Na vstupence bylo jasně napsáno „Honza a František Nedvědovi“.

Potom se bratři zase sešli a zpívali Skládanku, Frankieho Dlouhána, Na kameni kámen a další známé písničky, u kterých posluchači zpívali a tleskali do rytmu. Publiku se nechtělo opouštět sál, a tak si vytleskalo ještě jednu píseň. A poučení od Jana Nedvěda, že každý známe zhruba 200 písní, také demonstroval – zahrál úryvek písně a publikum zazpívalo navazující kousek.

Nakonec si bratři Nedvědovi s doprovodnou kapelou vysloužili potlesk vestoje. Posluchači odcházeli s úsměvy na rtech.

Mě osobně se koncert líbil. Také jsem si zazpívala „odrhovačky svého mládí“ a byla jsem mile překvapená, že tam nejsem nejmladší. Jen v programu by mohlo být příště uvedeno, že bude hrát doprovodná kapela i bez hlavních aktérů.

Více z LaCultury...