Benefiční výstava: ,,Bořivoj Borovský – Práce na papíře“

Oblastní charita Hradec Králové si Vás dovoluje pozvat na prodejní benefiční výstavu: Bořivoj Borovský – Práce na papíře (13. 03. 2014 – 04. 04. 2014).

Výtěžek z prodeje autorských děl podpoří činnost Domácí hospicové péče Hradec Králové.

Co je domácí hospicová péče?

Domácí hospicová péče je odborná komplexní péče o nevyléčitelně nemocného člověka a jeho rodinu, která o něho doma pečuje. Přispívá k tomu, aby člověk v poslední etapě svého života mohl žít důstojně. Je poskytována ve vlastním domácím prostředí nemocného v souladu s postupy paliativní medicíny. Domácí hospicová péče se týká i podpory rodinám, blízkým a to i v čase truchlení.

Paliativní medicína je celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu směřující k vyzdravení. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních problémů nemocných. Cílem paliativní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin.

Význam domácí hospicové péče pro nemocného a jeho blízké

Každý člověk potřebuje i v závěru života lidi, které má rád a místo, které zná. Právě domácí prostředí a přítomnost blízkých dává šanci k povzbuzení, odpuštění, poděkování,  k projevu lásky a rozloučení.

Cílem domácí hospicové péče je poskytovat péči umírajícím tak, aby netrpěli bolestí, strachem, úzkostmi, osamocením a dalšími negativními vjemy, vždy s maximální snahou o zachování jejich lidské důstojnosti. Součástí je i podpora a pomoc blízkým, a to i později, v čase truchlení.

Nikdo by neměl umírat v bolesti. Nikdo by neměl umírat sám, protože umírání je také život.

O autorovi vystavených prací:

Představitel moderního abstraktního umění, malíř a grafik Bořivoj Borovský se narodil v roce 1933 v Poličce. V letech 1954–1958 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického. Od roku 1962 působil jako pedagog na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Hradci Králové. V roce 1990 se habilitoval a byl jmenován docentem v oboru malby. Žil a tvořil v Hradci Králové, kde v roce 2012 umírá.

Ve své tvorbě zůstával věrný krajině. První krajiny maloval na rodné Vysočině, ale záhy (od roku 1959) se odvrátil od viděné reality k řeči malířských forem, dalo by se říct k abstrakci. Nezachycuje už skutečnou krajinu, ale vytváří skutečnost novou – obrazovou, která k nám promlouvá výtvarnou řečí linií, forem, objemů a barev. Inspirace krajinou však zůstává. Často to může být kámen, ale i mraky.

„Mraky jsou mým tématem už aspoň dvacet roků. Mraky, kámen a padající světlo. Tím mohu vytvořit prostor, ne iluzívní, ale obrazový. Vyjádřený hlavně barvou… Můžu ho ‚protrhnout‘ a dostat se ‚za plátno‘ a současně vybudovat prostor ‚před plátnem‘. Někdy velmi konkrétní, jindy neurčitě chvějivý.“

(zdroj: http://www.informuji.cz)

„…není důležité, co je na obraze namalováno, ale jak působí na naše pocity a nálady stejně jako báseň nebo hudební skladba…“  (zdroj:http://essenza.eklablog.com)

„…Mé obrazy jsou krajiny. Krajině jsem zůstal věrný ne z nějakého rozhodnutí nebo programu, ale snad pro obyčejnou věrnost. Krajina v paměti zůstává. Paměť ale musí být jiná než jen vizuální. Z krajiny jsem čerpal od svých nejzazších začátků. Obrazy jsou krajinami mého světa, mého pohledu do oblak a velkých prostor…“ (zdroj: http://essenza.eklablog.com)

Kromě malby tvoří jeho rozsáhlé dílo i kresby, grafika a v posledních letech se věnoval převážně malbě akryly na papír.

www.charitahk.cz

Headline foto: Eva Jakubcová

Eva Jakubcová