Bahenní rej na Benátské noci

Po nešťastnících ze záplavových oblastí dostali i zde svou nemalou příležitost majitelé gumových holínek. Chyběly již jen pořadateli schválené zápasy v bahně, přestože na neoficiální úrovni si své probojoval každý za sebe. Průchod mezi stage po kolena v blátě, kaluže v duchu La Manche před záchody, auto zablokované ve vyjetých hlínových kolejích.

Ti, co si náladu nedali zkazit a neodjeli, dostali odměnu za trpělivost pod taktovkou hlavní hvězdy Guano Apes. V duchu názvu této reinkarnované kapely se nesl celý bahenní festival, což asi tušila i Sandra Nasic, jež si nemohla vynachválit, jakže je to skvělé být zde s tak krásnými lidmi. Guano na oplátku předvedlo strhující výkon a připravilo všem přítomným kvalitní hudební zážitek a potvrdilo tak své číslo jedna na seznamu účinkujících.

Totéž bohužel nemohu potvrdit u „ledové královny“ pátečního večera, jež nadchla zejména songy z dob Nightwish. Zarytí fanoušci Tarji Turunen, kteří vážili cestu do Malé Skály jen kvůli ní, byli jistě i přes technické výpadky nadšení. Hloučky lidí odcházejících od jejího pódia však očividně očarování nepodlehli. Ve stejnou dobu hráli „na dvojce“ J. A. R., což způsobilo půlhodinové překrytí těchto koncertů. Škoda.

Přátelskou atmosféru a festivalové naladění dokázala vytvořit spousta českých i slovenských hvězd s podporou velkého množství punkových kapel, Krucipüsku a Kurtizán z 25.avenue na Wigwam Stage. Pátek patřil českým klukům, kdy se kromě „superpérových“ J.A.R. předvedli i ti z Vypsané Fixy, Čechomoru a Divokého Billa. Příjemně překvapil i Walda Gang, který kromě připomínky pana Matušky ukázal i efektní hru s ohněm.

V sobotu naopak ladily strunu dobré pohody československé holky. Od Katariny Knechtové přes Annu K s bandem a Gaiu Mesiahu až po Anetu Langerovou. Speciální dík ale patří kapele Chinaski, která statečně bojuje proti smutnému osudu bývalého kapelníka. Sobotní datum navíc symbolicky připomnělo výročí této nešťastné události. Kluci však jedou dál a koncertují, za což jim bylo publikum na Benátské noci opravdu vděčné.

Nedělní festiválkové bahnění zakončili po Janku Ledeckém skupiny Sunshine a Mňága & Žďorp. Finální tečku napsali Support Lesbiens s No Name.

Nezbývá než doufat, že příští ročník bude stejně vydařený, jen počasí bude více přát. Jedinou výhradou  je zmíněný odpuzující bahnitý povrch, který byl opravdu všudypřítomný a nedalo se před ním utéct. Jedna varianta je, že chybu udělali pořadatelé a terén nepodchytili dříve, než se na něj nahrnuly dvě desítky tisíc lidí. Pak je zde ještě druhá možnost. V letní sezóně 2009 jsou holínky prostě „trendy“ a bez nich se na festivalu prostě neobejdete. Co myslíš Aneto?

Redakce