Evita Perón, manželka argentinského diktátora, v Brně!

Muzikál Evita vznikl v roce 1978 a Webber s Ricem i zde využili podobného rockového principu, na kterém před sedmi lety postavili rockovou operu Jesus Christ Superstar. Evita vedle klasických muzikálových melodií a soft rocku využívá i španělských rytmů a prvků, které dodávají dílu nádech jihoamerického ozvláštnění. Skladatelův záměr směřoval od počátku k formě opery, a tak stejně jako o rok později Stephen Sondheim se svým Sweeney Toddem se Webber Evitou přibližuje opeře výrazněji, než by se  mohlo čekat od rockového díla. Patrný posun od staršího Ježíše k dílu propracovanějšímu a vyzrálejšímu lze spatřit v přidání operních prvků, jako např. recitativu, sboru a árií. A toto spojení vášnivé hudby a dramatického příběhu se ukázalo jako správná cesta.

Autorská dvojice Webber a Rice si tentokrát nevolí jako námět žádný z biblických příběhů, ale převádí do muzikálové formy osudy manželky argentinského diktátora Juana Peróna, tedy látku z novodobé historie. Cílevědomá Eva Perón – nejdříve herečka, poté hvězda rozhlasu – se i díky „ženským zbraním“ a přes postele mnoha mužů dostala až do pozice první dámy Argentiny (1946-1953). Nebyla jen politickou figurkou, ale i duší celé Argentiny, duchovní vůdkyní národa (tento titul jí byl skutečně uložen Kongresem roku 1952). Byla zbožňována pro svou krásu, stejně jako pro svoji snahu bojovat za práva žen i celého lidu. Když v roce 1952 zemřela ve věku 33 let, k jejímu vystavenému mrtvému tělu se přišly poklonit a pomodlit nekonečné zástupy lidí.

To vše zachycuje i muzikál, jehož brněnská premiéra se uskutečnila 28. března 2009 v Městském divadle v Brně (dále jen MDB). Zdejší muzikálový soubor měl Evitu připravenou pouhých pět týdnů po premiéře jiného špičkového muzikálu – Bídníků. Přesto není nikterak znát, že by herci či orchestr potřebovali více času na zkoušení. Režie se ujal německý herec a režisér Pavel Fieber, pro něhož to nebyla první spolupráce s MDB. V hlavních rolích lze vidět stálice brněnského muzikálu Radku Coufalovou, Hanu Holišovou, Jána Jackuliaka, Dušana Vitázka, Igora Ondříčka či Roberta Jíchu a další.

Byla jsem již na mnoha představeních MDB, ale Evita mě po nějaké době zase opravdu velice příjemně překvapila. Většina z nás si zřejmě pamatuje alespoň filmovou verzi z roku 1996 s Madonnou a Antoniem Banderasem. A přestože má film mnohé možnosti, které divadlo využít nemůže, zážitek z MDB se pro mě stal mnohem kouzelnějším než film. Muzikál na hudební scéně MDB tryská barvami a živelností, snaží se diváka pohltit vším, čím může a také se mu to daří. Snad jediné, co bych Evitě vytkla, byla rychlost, kterou se hnala jako o závod k cíli a které za oběť padl možná až příliš uspěchaný děj v první části muzikálu.

Ještě bych se vrátila k hereckému obsazení, v němž mě nejvíce zaujal Dušan Vitázek. Ačkoli Banderas patří k mým oblíbeným hercům, v tomto díle jej trumfnul právě Vitázek, který již dříve předvedl, že hlasově zvládá nejen náročný part Ježíše v Jesus Christ Superstar, ale tady se mu dostává konečně i dostatek prostoru pro vyjádření své komické stránky a dokonce i sexappealu (pro dámské publikum je pohled na zpěvákovo kroucení skutečně požitkářskou záležitostí). Cynická postava Che (Che Guevara), která po celou dobu sleduje Evin příběh a oživuje jej svým kritickým komentářem, je pro Vitázka jako dělaná a představuje nám jej najednou i v novém světle. Přála bych si tvrdit, že tohoto nadějného herce a zpěváka čeká ještě spousta velkých a neméně zajímavých muzikálových rolí.

Evita
Autor: Andrew Lloyd Webber, Tim Rice
Režie: Pavel Fieber
Premiéra: 28. března 2009

Hodnocení: 9/10

Redakce