Ministerstvo pro budoucnost je typ knihy, který vzbudí obrovské očekávání. Pětisetstránkový román o tom, jak lidstvo v průběhu jednadvacátého století zvládne adaptaci na klimatické změny, může být pecka. Ano, může. To se však K.S. Robinsonovi nepodařilo. Jeho ambiciózní plán měl až příliš mnoho nedostatků na to, aby mohl uspět.
V prvé řadě je třeba uznat, že autor k tématu nastudoval desítky odborných zdrojů. Psát o globálních adaptačních strategiích na klimatickou změnu odehrávající se v roce 2030 vyžaduje pečlivou znalost kontextu, v opačném případě se budou čtenáři škodolibě bavit nad ekonomickými nesrovnalostmi či praktickou nefunkčností Robinsonových vizí. Spisovatel však doplatil na jedno úskalí, jímž je tematická přeplácanost.
Slibný úvod, kdy hlavní hrdina jako zázrakem přežije extrémní vlnu vedra, dává tušit bestseller. Ovšem dějová linie se velmi rychle rozplizne a Robinson se nepochopitelně rozhodne honit hned několik zajíců najednou. Místo Franka se po chvíli objevuje pracovnice OSN Mary, přičemž osudy obou postav se prolínají. Pak je ale prostřih na skupinu vědců v Antarktidě, příběh severoafrických uprchlíků, kapitola o neoliberalismu, odbočka k historii teologie osvobození, příběh družstva Mondragon… a čtenář náhle neví, zda čte socialistickou brožuru, učebnici dějepisu, nebo náhodné deníkové záznamy. Identifikace s postavami mizí, protože neustálé přepínání mezi nimi je značně otravné a vyčerpávající. Svižnosti děje nepřidávají ani zdlouhavé popisy pracovních postupů. Ostatně koho zajímají technické detaily vrtů do ledovce na tři strany? Nakonec bere za své i logika některých situací. Skutečně by série několika teroristických útoků zcela zrušila globální leteckou dopravu, jak autor píše v jedné z kapitol?
Aby toho nebylo málo, příběh trpí příšernou stylistikou textu. Je otázka, zda je to překladem, anebo autorovým těkavým stylem psaní, ale román se jen hemží šroubovanými souvětími, jejichž smysl čtenáři mnohdy uniká. Autor (či překladatelka) je doslova mistr v užívání ustálených slovních spojení tam, kde se naprosto nehodí.
Kdo se tedy zajímá o téma klimatické změny a globální alternativy, bude možná nadšen obsahem, ale hluboce zklamán formou.
Ukázka: Tohle píšu jen s největším přemáháním. Narodila jsem se v Libyi, aspoň mi to tvrdí, a můj otec zmizel, nikdo neví, jak nebo proč, matka mě i mou sestru vzala do Evropy, na člunu, v němž seděli převážně Tunisani. Dorazili jsme do Terstu a vlakem se přepravili do Sankt Gallenu ve Švýcarsku, kde jsme se připletli k pouličním nepokojům. To je moje úplně první vzpomínka: jak nás hromady utíkají do budovy a všichni křičí. A mě bolí oči od slzného plynu. Máma si nás přitáhla k sobě, pod svetr, takže jsem toho moc neviděla, přesto mě v očích štípalo. Žena a její dvě malé dcery, jimž se po tvářích koulí slzy jako hrachy.
Ministerstvo pro budoucnost, Zdroj: jota.cz
Více z LaCultury...
10. února, 2025 Voda pro slony
Je to již řadu let, co jsem v televizi zhlédla film „Voda pro slony“, později se promítal také pod názvem „Vlak do neznáma“, a já u něj bulela jako malé děcko. V hlavních rolích se […]
10. ledna, 2025 „Jó, průvodce z Joty mám ráda, ty jsou prostě dobré…“
Prohlásila moje kamarádka, když zahlédla, jak listuju publikací Italská jezera, kterou sepsali Lucy Ratcliffová a Matthew Teller. Vždycky jsem si myslela, že do Itálie se jezdí kvůli moři […]
30. listopadu, 2024 Vstupte do magického světa hotelu La Llorona!
Irene, talentovaná výtvarnice, se po těžkém dětství a tragické ztrátě svých nejbližších ocitá v malém městečku La Esperanza uprostřed čarokrásné krajiny Latinské Ameriky. Ubytuje se v […]
22. listopadu, 2024 „Tahle knížka je o voňavých příbězích a prožitcích.“
Zmiňuje v úvodu publikace Vykuřování: moderní průvodce vonnými dýmy její autorka Kateřina Polívková, která se tématu věnuje již přes dvě dekády svého života a mimo jiné dodává: "Mým […]
14. listopadu, 2024 Operativec II – Břídilové z Kábulu
Eduard Krainer po ztrátě iluzí odešel nejprve od policie, později i z armády. Dnes působí jako bezpečnostní konzultant pro státní i privátní sektor.
O své misi v Afghánistánu, kde byl […]
8. října, 2024 Sběrači borůvek
Amanda Petersová je začínající autorka, jejíž kořeny sahají až k etniku Mikmak. Lidem, kteří patří k prvním národům obývajícím poloostrov Nové Skotsko. Amanda se tak rozhodla zasadit […]
28. září, 2024 Městečko na kraji dějin
Už se Vám někdy stalo, že jste se nesmírně těšili na knihu a po začtení jste měli problém dočíst? Stává se, i když zrovna mojí osobě poměrně málo. Nicméně tato nemilá situace nastala u […]
23. srpna, 2024 Slovácký Malušenský princ
Světem léta milovaný příběh Antoine De Saint-Exupéryho a jeho Malého prince se dá nazvat fenoménem. Na internetu objevíte řadu věcí propojených s obrázky a tématikou této filozofické […]
14. července, 2024 Každé dítě je filozofem!
Náhled na základní filozofické otázky očima dětí je velká literární výzva, která ne vždy vychází.Nejblíže byl snad Jostein Gaarder se svým zfilmovaným bestsellerem Sofiin svět. Nyní se o […]
2. června, 2024 O Jižní Koreji s laskavostí a humorem Tušili jste, že v Jižní Koreji mají kimči skoro v každé rodině? Věděli jste, že snaha být za každou cenu západní vede v jihokorejských obchodech mhohdy k absurdně vtipným zkomoleninám […]
12. května, 2024 Devět nocí Devět nocí je druhý díl sci-fi románu, který napsala Zuzana Strachotová a já se s vámi podělím o dojmy, které ve mně kniha zanechala. I tentokrát se v příběhu setkáváme s Lee a Serou, […]