„Peníze neřeš. Když jsou potřeba, tak přijdou.“ – citace z knihy, str. 21 –
Román „Jitřní záře“ je inspirován skutečnou kauzou jedné české rodiny ze Šimanova na Šumavě, která chtěla pojmenovat svou dceru Půlnoční bouře poté, co na svět přišla při domácím porodu, zatímco za okny propukla bouře. Jméno úřady rodičům nepovolili. V roce 2022 byla na motivy těchto událostí natočena minisérie v hlavních rolích s Petrou Bučkovou a Janem Plouharem.
Fascinující příběh dvou zamilovaných lidí, Karla a Pavly, kteří se rozhodnou žít v ústraní, mimo systém. Alternativní způsob života je trnem v oku zejména sousedům a lidem, kteří žijí v jejich nejbližším okolí. Hodnoty se zde zcela rozchází a to, co není běžné, se nesetkává s pochopením, ba ani s uznáním „dělej si co chceš, když při tom nikomu neubližuješ“. Mladý pár je odsouzen k zavržení svým okolím i úřady a poté, co jejich svět nabourají i média, dochází k traumatizujícím událostem.
Líbil se mi fakt, že příběh není vyprávěn jednostranně, ale naopak ukazuje pohled na popisované z úhlů všech zúčastněných. Osobně znám jednu slečnu, která se podobným směrem ve svém životě vydala. Než se na tzv. „new age duchovno“ dala, byly jsme dobrými kamarádkami. Pak jsem sama na vlastní kůži zažila ten nenadálý propastný rozdíl v našich názorech i chování.
„Předpisy a zákony jsou tu kvůli lidem, ne naopak. Pokud popírají přirozený rozum, jsou zneplatněny už z principu.“
– citace z knihy, str. 61 –
Každý alternativní způsob života je vskutku zajímavý, ale odtud potud. Nelíbí se mi, když si dotyční berou z daného pouze to, co se jim zamlouvá a ostatní společensky daná pravidla ignorují nebo schválně bojkotují. Platí to ve všech sférách společenského bytí, zejména pak v náboženských otázkách. A zde mě jednání Karla s Pavlou dost vytáčelo. Ač povzneseni nad materiálno a do práce nechodí, tak sociální dávky pobírají bez mrknutí oka. Jsou skvělou ukázkou života lidí, kteří se tzv. „vymkli kontrole“. Čtení jsem si užila, často se u něj rozčilovala a rozhodně si pustím i zfilmovanou verzi příběhu.
11. května, 2023 Kdo odejde, už se nevrací Přiznám se, jsem ateistou, ale otázky týkající se víry mě neskutečně zajímají. Nikomu nic nevymlouvám, nikomu se nepošklebuji, ba naopak, jsem zvědavá, co takové pravé vyznání pro věřící […]
25. ledna, 2022 Doktor z Varšavy „Svět nemůže zůstat takový, jaký je. Musíme ho udělat lepším.“ - str. 345 -
Treblinka… Tak lahodné slovo, a přesto po jeho vyslovení zůstává člověku hořkost v ústech. Treblinka byl […]
15. prosince, 2024 Ada
„Před vlastními kořeny a historií neutečeme.“ – citace z knihy, str. 258
Podobná díla mi vždy připomínají, jak více jsem se měla snažit, dokud byl čas, od svých prarodičů a […]
11. prosince, 2024 Nejkrutější vrazi v dějinách
Obliba true crime románů v poslední době čím dál tím více roste. A ano, patřím mezi jejich nadšené čtenáře. Ač se to těžko přiznává, je fascinující poznávat odvrácenou stránku lidské […]
5. prosince, 2024 Křivda: román o zděděných traumatech
Že se traumata mohou dědit z generace na generaci, jsem již slyšela. Zejména v souvislosti s druhou světovou válkou a vinou, kterou v sobě nese poválečná generace Němců. Traumata však […]
3. prosince, 2024 Hluboko v temném lese
„Jediný způsob, jak zjistit, jestli něco v životě dokážeš, je zkusit to.“ – citace z knihy, str. 120 –
V Gruzií zuří litá občanská válka. Obyvatelé se ocitají v ohrožení života, a […]
30. listopadu, 2024 Vstupte do magického světa hotelu La Llorona!
Irene, talentovaná výtvarnice, se po těžkém dětství a tragické ztrátě svých nejbližších ocitá v malém městečku La Esperanza uprostřed čarokrásné krajiny Latinské Ameriky. Ubytuje se v […]
23. listopadu, 2024 Seznam Evelíny B.
Autorka si mě získala knihou Dýchej za mě a já s nedočkavostí vyhlížela její nejnovější knihu Seznam Evelíny B. Román, který vychází ze skutečných událostí. Lída Baarová, její sestra […]
13. listopadu, 2024 Chaloupky
„Jak už to tak bývá, po hodech většinou přichází půst a každé štěstí je jednou vystřídáno smůlou.“– citace z knihy, str. 164 –
Audiokniha „Chaloupky“ z produkce nakladatelství […]
1. listopadu, 2024 Naše matka
Pokračování švédské trilogie o Jane Kippové nese název „Naše matka“. Čtenář se opět musí připravit na absenci interpunkce, že se jména píši s malými počátečními písmeny a přímá řeč, které […]
27. října, 2024 Jako slon v porcelánu
Českou psychiatričku a spisovatelku Annu Moricovou jsme na knižních pultech prvně zaznamenali s titulem „Deníček psychiatričky“, který vyšel z jejího stejně pojmenovaného webového na […]