Pop i rock v míře vrchovaté – Ohlédnutí za letošním festivalem Hrady CZ v Hradci nad Moravicí

Letošní ročník severomoravských Hradů konaný 18. – 19. srpna se nesl v relativně úspornějším a konzervativnějším duchu, než bylo zvykem u předchozích ročníků. Punkoví divočáci jako Iné Kafe, Visací Zámek či Horkýže Slíže postupně zmizeli, letos se do programu nedostaly dokonce ani mainstreamovější Rybičky 48. Prostor organizátoři neposkytli ani začínajícím kapelám, jako tomu bylo třeba kdysi u severomoravského uskupení Ajdontker. Výběr kapel naopak cílil spíše na popové, zavedené umělce, i když alternativní výjimky se našly i letos.

Pátek začal energickým vystoupením Sofiana Medjmedje, jehož řízný pop zabrnkal na city nejedné pubertální posluchačce houfně se srocující pod podiem. Jeho tříčlenná kapela sice působila na obřím podiu jaksi opuštěně, bohatě to však dokázal nastavit svým elánem. Unylejší výkon předvedl naopak Michal Hrůza, jehož nejlepší časy už jsou pryč. Holt, Michal Hrůza není Ready Kirken.

Nejpropracovanější show během pátku předvedl bezesporu Richard Krajčo se svým Kryštofem.
Dramaturgie jeho představení byla založena nejen na neustálém střídání kytar různých velikostí, ale i variování lyrických i živočišnějších poloh a promítání klipů na obrazovce v pozadí. Během písně pro zesnulého Karla Gotta obecenstvo snad ani nedýchalo. Krajčo nicméně bezesporu vnímá, že jeho hvězda pomalu, ale jistě pohasíná, což ilustruje ne úplně povedené poslední album Halywůd (některými kritiky hodnocené jako nejhorší deska vůbec). Možná i proto zpíval zejména klasické songy z umělecky plodnějšího období a rovněž se během koncertu nezapomněl opakovaně ujistit, že na něj „nepřišli jen důchodci“. To Anna K si o cílové skupině nedělala iluze a i v téměř šedesáti nabídla svým vrstevníkům skvělý hudební zážitek doprovázený třemi kytarami, pričemž hned v začátku vystoupení nastavila poměrně rockovou polohu.

Snad asi nejslabším výkonem se může pyšnit Majk Spirit. Jeho skalní fanoušci by jistě oponovali, ale z hudebního hlediska zkrátka písničky typu „párty, párty, héj, héj“ nijak nevyčnívají z primitivní produkce youtubových parodií. Za největší výstup z komfortní popové zóny lze bezesporu označit crossoverové Gaia Messiah, jejichž nightwishovské vokály málem zbouraly soustavu reprobeden. Člověk by nevěřil, jak plný zvuk lze vytvořit s jednou podlazenou kytarou. „Gaia Mesiah na Hradech? No, je to prostě výzva,“ nechala se pro LaCulturu slyšet zpěvačka kapely Marka Rybin, která byla letos ohromena mimo jiné i velikostí podia.

Sobotní program nabídl osvědčené devadesátkové stálice české hudební scény, které podaly výkon hodný hudebních veteránů, ať už jde o rockové Wanastowi Vjecy a Kabát či o dekádu mladší No Name. Posluchač najednou jako by naladil některé z českých rádií s jejich stále se opakujícími playlisty. Alternativnější posluchače jistě nadchl crossover/rock v podání Kurtizán z 25. Avenue či Cocotte Minute.

Velký zájem byl překvapivě i o žánr pro Hrady ne tak typický – metal. Ten představovali esteticky působiví Dymytry. Kapela během festivalu těžila nejen ze svého dvacetiletého jubilea, ale i z úspěchu svého čerstvého alba Pharmageddon, z něhož zazněla celá řada songů. A slyšet několikaminutové bubenické solo s kulometnou kadencí dvojšlapky, u toho bezesporu zamrazilo nejednoho posluchače Kryštofů.

Překvapením pro mnohé bylo zařazení jednoho z headlinerů Tomáše Kluse na pravé poledne, kdy byly teploty téměř nesnesitelné. „Někdo si toho černého Petra vytáhnout musí,“ vyjádřil se pro LaCulturu Klus a se svým typickým optimismem dodal, že za světla alespoň vidí na diváky, s nimiž během vystoupení živě komunikuje. Kvalitu jeho představení však ani tropická vedra nesnížila. Zpěvák improvizoval, během písničky si s fanoušky zahrál šachy, mezi songy házel své tradiční bonmoty. Jen té společenské angažovanosti trochu ubylo, Klus apeloval méně přímočaře.

Co se týče technického zázemí, bylo vidět, že organizátoři se na nával návštěvníků dobře připravili. Cesty nebyly přecpané bloudícími auty, po celém obvodu areálu byly desítky stánků s jídlem a pitím, takže fronty byly únosné. Jen ty ceny mohly být lidovější. I kdybyste si šli pro hot dog či hranolky, pod trojcifernou sumu se nedostanete.

Filip Šimeček

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)