Múza nočních můr za Snílkem Neznámým pokulhává

Není to tak dávno, co mi do rukou padl román Snílek Neznámý, který mne příjemně překvapil a naplnil očekáváním pokračování příběhu. Mnou sledované informační zdroje brzy zvěstovaly, že Laini Taylorová dopsala druhý díl a nakladatelství COOBOO ho obratem vydalo pod názvem Můza nočních můr. Jak se povedlo?

První pohled říká, že je to stejně slibně tlustá bichle jako první díl. Tlusté knížky totiž (alespoň dle mé zkušenosti) znamenají buď to, že je příběh propracovaný nebo že je vycpaný spoustou vaty děje na pozadí a popisu okolí. Po zkušenosti s prvním dílem série jsem předpokládala, že Taylorová je ten první případ.

Múzu nočních můr – knihu o rozsahu téměř 500 stran jsem měla přečtenou do tří dnů, ale bylo to i díky tomu, že jsem po některých odstavcích jen sklouzla očima. Ačkoli mnozí uživatelé čtenářských databází i mnozí kritici (např. časopisu Pevnost) knize tleskají s tvrzením, že první díl překonala, musím  za sebe nesouhlasit.

Do knihy jsem se začetla za stranou sto a musím říct, že kdybych nečetla Snílka neznámého, tak Múzu nočních můr prostě odložím jako naprosto průměrnou, knihu, kterou kvalitní marketing vynesl do oblak. Samotná kniha je totiž hezky zpracovaná. Jednoduchý červený obal zdobí kresba astrála a ozdobný název knihy. Pevná vazba s milou a praktickou stužkovou záložkou chrání stránky recyklovaného papíru potištěné patkovým písmem s příjemným řádkováním. Stejně jako v prvním díle, ani tady nenajdete žádné ilustrace a v zobrazení příběhu se tak vaší fantazie meze nekladou. Jen je toho k představování nějak příliš najednou.

ukázka zde

Docela hodně úvodní omáčky (pokud by se k čtenáři předchozí díl nedostal nebo si jej nevybavoval), k dosavadnímu zástupu postav přibývají další a každá z nich má svůj osud naznačený mezi řádky.

book trailer Snílek Neznámý, zdroj:www.youtube.com, kanál Paul Schacht

Současný příběh Lasla Neznámého se prolíná s minulostí pirátské bohyně Novali, dokud se nepotkají a nedojde k nástupu nepřirozeného množství akce a frajerské bojovnosti. Vedle hlavní linky a této vedlejší se odvíjí třetí vedlejší linka, popisující život a objevy ve městě Pláč. Navíc děj proplétá přehršel tajemství, morální příšeří bohů i lidí a nějaké to romantické „cicmáníčko“ k tomu. Musím ale uznat, že druhá polovina příběhu se mi líbila více a poznávala jsem v ní to podmanivé cosi, co mne zaujalo u Snílka.

Múza nočních můr na mně působila jako jeden z prostředních pentalogie či delší série. Román, ve kterém se stanou důležité věci, ale snadno je zapomínáte, protože chcete vidět co bude dál. Román, který je mostem mezi okouzlujícím, podmanivým úvodem a vytouženým či neočekávaným koncem. Jenže Múza by měla být závěrečným dílem série s otevřeným koncem. Je tomu ale skutečně tak?

To je otázka, jejíž kladné odpovědi zřejmě nikdo nevěří. Možná je to tak lepší. Taylorová nepochybně má potenciál pro vytvoření dobrého příběhu. Osobně si myslím, že pokud nebude tlačit na pilu, vyhne se začlenění mezi průměrné autory.

spisovatelka Laini Taylor odpovídá na otázky fanoušků, zdroj:www.youtube.com,

zdroj úvodního obrázku:www.albatrosmedia.com

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.