Rozhovor s Nikol, bubenicí slibně se rozvíjející frýdeckomístecké pop-rockové kapely Uni-Corn, která letos v dubnu vydala své první CD Gravitace.
Kapela Uni-Corn je ve Frýdku-Místku poměrně známá. A to i přesto, že většina členů a členek jsou ještě studenty středních škol. Na zatím posledním koncertu v Arnoštovi se objevilo docela početné publikum. Vnímáte se vy sami jako úspěšná kapela?
Myslím, že se prozatím ještě jako úspěšná kapela vnímat vůbec nemůžeme, ale pro nás je úspěchem každá maličkost – nově napsaná píseň, koncerty nebo to, že si někdo koupí naše CD.
Vznikli jste v roce 2014 v rámci frýdeckomístecké ZUŠ. Vznikají takto kapely běžně, nebo jde spíše o výjimku?
Jde spíše o výjimku. Na ZUŠ je spoustu různých souborů, ale kapela, která by hrála něco okolo rockové muziky byla před námi pouze jedna. Spíše jde o vlastní iniciativu lidí, kteří ZUŠ navštěvují. Naši kytaristé chtěli založit kapelu, našli si baskytaristku a mě na bicí oslovil můj učitel kytary Dalibor Šlachta, který nám potom se vším pomáhal a vede nás doteď. Je to takový náš druhý Taťka.
Hudebně se profilujete jako pop-rock. Jaké jsou vaše hudební vzory? Máte ve své tvorbě nějaké žánrové přesahy?
To je složité. Naše kapela má 6 členů a každý má svoje hudební vzory. Mým je například z české hudební scény Ewa Farna, ze zahraničních Lana del Rey, ale společně s naši baskytaristou Aničkou Kupčákovou máme rády metalcorovou kapelu Bring me the horizon, The Ramus nebo Nothing but Thieves. Jeden kytarista miluje Metallicu a druhý kytarista Guthrie Govana. Naše zpěvačka Terka Trávníčková zase Jaromíra Nohavicu nebo zpěvačku ZAZ. Je to velmi různorodé, odlišné styly, odlišné významy textu.
Tato různorodost nás možná i vede k tomu, že ne všechny naše písničky jsou doslova pop-rockové. Některé jsou více popové, jiné zase více rockové. Nejnovější píseň Místo je třeba trošku jazzová až funky. Každý posluchač si v tom najde svoje.
Letos vyšlo vaše první album. Můžeš mi ho stručně představit? Kdo u vás vlastně píše texty a skládá hudbu?
Přesně tak, vyšlo v dubnu tohoto roku a nemohli jsme se jej dočkat. Dali jsme mu název Gravitace, podle jedné z hlavích písní, kterou na CD máme. A proč zrovna gravitace? Píseň Gravitace je nejen o lásce, ale nese i myšlenku toho, „že se svět vzhůru nohama obrací“ a my si přejeme „kéž se spojí do jednoho“. Vyjadřuje něco, pro co se člověk snaží bojovat, ale sám to nedokáže. Na CD máme sedm písní. Většina je o životě, o lásce, o přátelství, ale každá z písní má svou myšlenku, která je často složitá.
Texty skládám já společně s baskytaristkou Aničkou. Potom složím melodii a náš kytarista Matouš Rohovský tomu dodá aranže a celkovou velikost skladby.
Kapela se skládá ze tří kluků a tří holek, což je skoro jako scénář pro romantický film. Jiskří to mezi vámi, anebo do kapely vztahy netaháte?
Myslíte ty tragikomedie? To ne, je to v pohodě.
O Tobě je, Nikol, známo, že seš velká fanynka Ewy Farne. Nás by ale zajímalo, jak to má naopak Ewa s Uni-Cornem. Slyšela už nějaké vaše songy?
Ewa to má tak, že jsem jí Gravitaci předala, jelikož je tam pro ni věnování k písni Naše, kterou jsem složila k oslavě jejího desetiletého působení na hudební scéně. Jestli si Ewa CD poslechla, to nevím.
Jen počkej, ještě bude žadonit, ať ji vezmete do kapely=)
Stačilo by, kdybychom jí mohli dělat předkapelu!
Korektura: K.Ch.