Zase jedna výprava do pravěku, tentokrát na nejdůležitější z našic nalezišť

Odjakživa jsem měla za to, že památníky se staví konkrétním významným osobnostem nebo událostem, na které bychom neměli zapomínat, ať už kolem procházíme s hlavou plnou jakýchkoli vlastních myšlenek. Celkem mě tedy zarazilo, že v Přerově mají taky památník pro lovce mamutů. V současnosti se navíc nedaleko pořádá výstava s podivným názvem Od lovců mamutů k cihle v Přerově. Tak jak to vlastně je?

Památník lovců mamutů je jedním ze zastavení naučné stezky „Předmostím až do pravěku“ (virtuální procházku naleznete na stránkách města Přerova) a jeho myšlenka jeho vybudování sahá až do 30. let minulého století. Jako první s ní, tenkrát neúspěšně, pohrával Josef Knejzlík. O dvacet let později navrhoval geolog Karel Žebera postavit na vrcholu předmosteckého Hradiska betonového mamuta a o dalších dvacet let později přišel Bohuslav Klíma s ideou naleziště jednoduše zakonzervovat a zpřístupnit veřejnosti autentický zbytek kulturní vrstvy, která však po několika letech vzala za své. V roce 2013 pak započal projekt výstavního pavilonu, který by ochránil poslední zbytky kulturní vrstvy, včetně kostí mamutů a dalších zvířat doby ledové (mimo jiné drobné savce to je mamut srstnatý, kůň sprašový, sob polární, lev jeskynní, pratur).

Otevírací doba pomníku lovců mamutů (2014):

• Duben:  dle domluvy v MIC

• Květen, červen, září, říjen:
  čtvrtek a sobota: 10.00 – 12.00, 13.00 – 15.00

• Červenec, srpen:
  úterý až pátek  10.00 – 12.00, 12.30 – 16.30,
  sobota  10.00 – 15.00

Od konce ledna do 17. dubna 2015 je v Výstavní síňi Pasáž v Přerově vystavena expozice, jež zachycuje „Osud světoznámé archeologické lokality Předmostí a příběh hrobu, který ji proslavil,“ kterak praví anotace organizátorů k výstavě. Předpokládám (že na rozdíl ode mě) víte, že Předmostí, je spolu s Dolními věstonicemi, nejdůležitějším archeologickým nalezištěm v naší republice, neboť zde bylo nalezeno velké množství mamutích kostí. První velký vědecký průzkum zde provedl Jindřich Wankel, „který i publikoval a vědecky zpracoval první nálezy. Narazil na početné skupiny utříděných kostí – na jedné hromadě bylo asi padesát mamutích stoliček, jinde zase pohromadě řada klů. Vykopal též osamocenou lidskou dolní čelist.“ (zdroj: naše oblíbená internetová všeznalkyně Wikipedie). Náš zdroj dále praví: „Nejpřevratnější objevy se uskutečnily v polovině 90. let. V roce 1893 zahájil Karel Jaroslav Maška nové výkopy na ostrožně severovýchodně od Chromečkovy zahrady. V průběhu roku naplnil archeologickým materiálem 27 beden o váze 20 q. Jednalo se o velkou sbírku nástrojů (radiolarit, křemenec, vzácně i křišťál), a to otloukačů, velkých jader, plošně opracovaných listových hrotů a pracovních podložek, i šperků (provrtané zuby, mušle). Dále byly v bednách odvezeny kosti lovné zvěře. 18. května 1894 objevil lidskou spodní čelist a několik ramenních kostí. Slibný začátek byl dovršen nálezem hromadného kostrového hrobu 20 jedinců s množstvím nástrojů.“ Později zde byly nalezeny také různé sošky (mamut z mamutoviny, geometricka venuše, rosomák z pálené hlíny, různé přívěsky nebo sošky těhotných žen i lidský obličej stylizovaný do mamutího kloubu). Ostatně nechte se překvapit výstavou.

Výstavní síň Pasáž

Otevírací doba: pondělí – pátek 9 až 17 hodin.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.