O paleu jste už pravděpodobně slyšeli. Současný dietní trend, který zatím úspěšně odolává neúprosnému víru času, a na rozdíl od jiných „sezónních” diet se tváří, že se ještě nějakou chvíli bude hřát na výsluní. Nechci zde detailně rozebírat základní principy, takže jen pár informací pro neznalé — tento způsob životosprávy (ano, paleo nezahrnuje jen jídelníček, je to životní styl) vychází z premisy, že naše kultura se vyvíjí rychleji než naše fyzická schránky. Ty se nestíhají vyrovnávat s moderním technologicky „obohacenými“ potravinami a příjmem stravy plné obilovin, mléčných výrobků a cukru trpí.
Paleo jídelníček je založen na potravě pravěkých lovců a sběračů, a nezahrnuje tedy produkty získané kultivací, ať už rostlin, nebo živočichů. Ačkoliv k tomu výše uvedené možná svádí, neznamená to, že začnete hltat syrové maso a hledat po lesích kořínky. Budete denně konzumovat maso (samozřejmě řádně tepelně upravené), kvalitní tuky a kvanta zeleniny. Rozhodnete-li se stát paleo jedlíkem, musíte ale zcela zapomenout na pečivo a obiloviny v jakékoliv jiné podobě, mléčné výrobky, luštěniny a vůbec průmyslově zpracovanou potravu.
Nezbytný úvod k nové paleo kuchařce Dobře živeni máme za sebou, a můžeme se tak vrhnout na kritiku samotné knihy. Kuchařka pro vyznavače výše uvedeného životního stylu je na našem trhu zatím spíš výjimkou, což samo o sobě bezpochyby zařadí toto dílo mezi bestsellery „žánru.“ Dobrou zprávou je také , že kuchařka je kompletně kompatibilní s paleo biblí Jídlo na prvním místě, která vyšla u nakladatelství Jan Melvil publishing stejně jako právě recenzovaná kniha. Vizuálně velmi působivá a na omak příjemná obálka je předzvěstí povedené grafické stylizace, ve které se celá kniha nese. Může se to zdát na první dojem nepodstatné, ale vybroušená grafika, vtipné fotografie a lákavě naaranžované a nafocené pokrmy dodávají knize hravost a půvab, kvůli kterému ji budete chtít vzít znovu do ruky, až se budete rozhodovat, co budete zítra vařit k obědu.
Autorka Melissa Joulwanová, ač Američanka, v sobě mísí italskou a libanonskou krev, a na receptech se to pochopitelně muselo podepsat. Exotické chuti pokrmů je dosaženo nikoliv nedostupnými ingrediencemi — ani u nás již není problém sehnat koření jako římský kmín, koriandr nebo kokosový olej — a Melissa ukazuje, jak je působivě skloubit s náloží propečených bílkovin nebo dálným orientem vonícími saláty. Bohužel to neplatí úplně stoprocentně, netuším třeba, kde se dá v městě kde bydlím sehnat taková „jícama“. Mnohé z receptů jsou „rychlovky,” jejichž přípravou rozhodně nezabijete půl dne, a autorka uvádí i návod, jak vařením jednou týdně ušetřit ještě více drahocenného času.
Osobně nejsem zastáncem paleo diety, a proto mohu (z pozice nadšeného kuchaře-amatéra) konstatovat, že kniha má co nabídnout i lidem stravujícím se dietou zahrnující běžné zdroje sacharidů. Průměrnému strávníkovi určitě neuškodí tu a tam nějaká ta paleo večeře, už třeba jen proto, že výrazně navýší denní příjem zeleniny. Sama Melissa vybízí k tomu, aby se čtenář-kuchař zamyslel nad tím, co by se dalo udělat jinak, a tak jsem si vyzkoušel některé recepty v poněkud klasičtější úpravě — s přílohou v podobě rýže nebo brambor (ty už mimochodem paleo povoluje), a ani tak recepty neztrácejí na svém kouzlu.
Ať už se snažíte dosáhnout lepšího zdraví a fyzičky za pomoci pravěké diety nebo jen rádi zkoušíte vařit nové věci (s trochou exotické chuti), Dobře živeni si místo na vaší kuchyňské polici bezpochyby najde. Na překlad už čeká druhý díl, kterého se také doufám ujmou Melvilové, takže neváhejte a pusťte se do prvního, ať se máte na co těšit.
Melissa Joulwanová: Dobře živeni
Jan Melvil publishing, 2014
str. 176, brožovaná