Pozornost, prosím

Zhruba před čtrnácti dny vyšla u Melvilů nová kniha, což je pro mne vždy radostná událost. Jak je již v tomto nakladatelství dobrým zvykem, opět se jedná o titul, který si klade za cíl rozvinout vaši osobnost a zase o něco rozšířit obzory. Podařilo se to s novinkou nesoucí název Pozornost i tentokrát?

Když jsem si balíček s titulkem „obsahuje knihy, které vám změní život“ donesl domů, čekalo mne malé překvapení. Váhal jsem, zda kazit potenciálním objednávajícím překvapení, ale nakonec jsem uznal, že tak pozitivní marketing si zaslouží zveřejnění – v Melvilu nově přibalují ke knihám samolepky s logem nakladatelství a také osobní věnování. Je to maličkost, která ovšem potěší.

Co čekat od samotné knihy? Úvodem bych rád poznamenal, že jednoslovný název Pozornost může být poněkud zavádějící a sám jsem obsahově čekal něco jiného, než co jsem při jejím čtení obdržel. To ale nutně nesnižuje kvalitu sdělení, které se snaží její autor Daniel Goleman čtenáři předat. Jen se připravte, že smyslem knihy není naučit vás techniky, jak se lépe soustředit nebo déle udržet pozornost, což by mohl být důvod, proč by po ní neinformovaný zákazník v knihkupectví sáhl (takovému bych doporučil jiného koně ze stejné stáje – Soustředění).

Tak o čem tedy kniha je? No, to není tak snadné… Problémem knihy je, že „pozornost“ pojímá dost zeširoka. Autor čtivě vysvětluje vývoj pozornosti z antropologického a evolučního hlediska, stejně jako její nezbytnost pro zvýšení kvality života dnešního výdobytky moderní doby zahlceného člověka. To by odpovídalo očekávání, jenže pak se témata začínají střídat jak aprílové počasí.

Daniel Goleman zde paradoxně zmiňuje techniky pro ukočírování „bloudící mysli“, fokus samotné knihy se ale až příliš často stáčí k tématům, které s názvem knihy nemají příliš společného. Ať už jsou to návrhy reformy školství, pojednání o empatii lékařů vůči jejich pacientům, zajímavosti o společnosti Apple, rozhled, který by měli mít lídři a příslušníci vrcholného managementu, nebo celou knihu prostupující duch enviromentalismu a škodlivosti uhlíkové stopy, paleta témat je rozmanitá, problém ale vidím v absenci myšlenkového vlákna, které by je spojovalo. Místy jsem měl pocit, že se autor snaží čtenáři naléhavě sdělit poselství, ke kterému je lidstvo slepé.

Navzdory celkové nesourodosti dráždí některé kapitoly silně čtenářův zájem a ty ostatní přinejmenším nutí k zamyšlení. Pro pravidelné čtenáře melvilovských titulů nepřináší publikace mnoho nového a po jejím přečtení zůstává v hlavě chvíli otazník nad tím, o čem vlastně celá ta kniha byla. I tak ale nelituji času, který jsem jí věnoval. Přináší totiž odlišný úhel pohledu a inspiruje k pátrání po dalších informacích ohledně nakousnutých témat.

Všiml jsem si, že u Melvilu lze vysledovat určitou kauzalitu v edičním plánu. Goleman v Pozornosti několikrát cituje Kahnemanovo dílo a často zmiňuje fenomén mindfulness (duševní trénink zaměřený na prožívání přítomného okamžiku), jemuž se bude věnovat plánovaný titul Život plný katastrof. Snad stejně jako já zůstanete na příjmu a zvědaví, s čím toto jedinečné vydavatelství přijde příště. Tentokrát nebudeme čekat dlouho, příští kniha vychází už na konci září.

Martin Mucha

Studovaný žurnalista, povoláním marketér, ve volném čase muzikant a čtenář. Nejraději čtu a recenzuji knihy o vědě, osobním rozvoji a biografie.