Daniel Kahneman je americký psycholog izraelského původu, který v roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Podstatnou část svého života věnoval bádání v oboru behaviorální ekonomie a integraci psychologických poznatků o chování jedince do ekonomické teorie. Spolu s kolegou Amosem Tverskym pracovali na prospektové teorii, která vysvětluje iracionální ekonomické jednání lidí, a z jejíchž poznatků kniha Myšlení, rychlé a pomalé (v originále Thinking, fast and slow) také vychází. Amos Tversky se ocenění Nobelovou cenou nedožil.
Kromě světové slávy (Nejlepší kniha roku 2011 podle The New York Times, The Economist, The Wall Street Journal a Los Angeles Times) a přirovnávání ke klasickým dílům ekonomie i psychologie se knize dostalo velké pozornosti i v České republice. Ještě před vydáním českého překladu nakladatelstvím Jan Melvil Publishing byla označena jako Nejlepší ekonomická kniha roku 2012 dle Hospodářských novin. Časopis Respekt ji nominoval jednou z „10 knih, které byste neměli minout“ a o kvalitě svědčí i desítky pochvalných recenzí na internetu. To už vypadá jako něco, co by mělo upoutat čtenářovu pozornost.
Kahnemanův koncept je v principu jednoduchý – dle jeho výzkumu existují dva systémy lidského myšlení. Pro jejich označení nepoužívá složité názvosloví; nazývá je Systém 1 a Systém 2. Systém 1 lze charakterizovat jako rychlý, intuitivní a emotivní, ale vychází z něj také například morálka (Vidíte tu zajímavou souvislost? Morálka je svázána s intuicí). Systém 2 je pomalejší, rozvážný a logický, a často se dostává ke slovu až poté, co Systém 1 problém vyhodnotí jako hodný důkladnějšího zpracování. Jenže právě Systém 1, který řeší automaticky většinu běžných záležitostí, se kterými se ve svém životě setkáváme, je velmi náchylný k omylům.
Vysvětleme si to na zajímavém příkladu z knihy: Oblasti s nejnižším výskytem rakoviny ledvin v USA se nacházejí ve venkovských, řídce osídlených a tradičně republikánských státech. Proč? Systém 1 okamžitě navrhne důvod: čistější životní prostředí, přirozená strava, méně stresu. Jenže co když se dozvíte, že oblasti s nejvyšším výskytem tohoto druhu onemocnění se nacházejí také ve venkovských, řídce osídlených a tradičně republikánských státech? Že by špatně dosažitelná zdravotní péče? Nebo se objeví i politická souvislost? To vás klame Systém 1, který hledá nejdosažitelnější spojení. Jev lze vysvětlit tzv. zákonem malých čísel, který v tomto případě říká, že místa s nižším počtem obyvatel mají statisticky větší pravděpodobnost k extrémům.
Myšlení, rychlé a pomalé je o tom, jak lidské myšlení selhává tváří v tvář statistickým a pravděpodobnostním jevům. Ukazuje například, že odhady burzovních makléřů (či kterýchkoliv jiných prognostiků) v delším období jsou horší než náhodné tipy, ačkoliv si to nejsou schopni přiznat. Vysvětluje, proč se po teroristickém útoku lidé bojí zastavit na semaforu vedle autobusu, ačkoliv hrozba útoku je výrazně méně pravděpodobná než autonehoda. Kahneman nám také vzkazuje, že se mýlíme, když si myslíme, že rozumíme historii, protože známe logickou posloupnost dějinných událostí. Minulost je totiž řízena náhodou.
V dalších desítkách výzkumů, které jsou stejně zajímavé jako často i anekdotické, vykresluje Daniel Kahneman nedokonalost lidského myšlení a důvod, proč žijeme v mnoha ohledech v iluzi, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Nemusíte být psycholog ani ekonom, abyste si Myšlení, rychlé a pomalé vychutnali naplno. Ačkoliv je zde silně cítit akademické prostředí a není třeba zapírat, že se jedná o intelektuální čtení, je kniha psána (a přeložena) dostatečně srozumitelně i pro širokou veřejnost. I když kniha pravděpodobně nezmění váš všední život, má potenciál změnit způsob, jak přemýšlíte – o myšlení.