Velká kniha pohádek je dobrou volbou jako jedna z prvních vlaštovek dětské knihovničky. Ačkoli jsme zvyklí, že souborné knihy pohádek obsahují pouze jednotlivé příběhy, zvolila autorka styl vyprávění ve vyprávění. Knihou nás bude provázet šašek Povídálek, který cestuje s malou Markétkou na její první prázdniny a vzájemně si vypráví pohádky z různých evropských zemí a různých kapsiček zcestovalého Povídálka. V knížce tak celkem najdeme desatero klasických, světově oblíbených pohádek v úpravě pro nejmenší děti, ostatně doporučený věk čtenářů je kolem pěti let.
Každou z veselých pohádek předchází krátký úvod dialogu Markétky a Kašpárka, kteří hledají vhodnou pohádku – pro začátek třeba mlsnou dánskou pohádku O Koblížkovi nebo anglickou pohádku o třech statečných čunících, aby se Markétka nebála cestou v temném tunelu. Jak už bylo zmíněno, kniha obsahuje deset pohádek:
- O koblížku na vandru
- Jak se prasátka přestala bát vlka
- Jak spolu ježek a zajíc závodili
- Pohádka o dvanácti měsíčkách (v původní verzi, která mě překvapila)
- O světáckém kocourovi
- Handle – mandle (verze české pohádky Jak Honza měnil, až vyměnil)
- O pichlavé ježčí kůži
- O víle Dobromile (francouzská verze Popelky)
- Hádej, hádej, hadači
- Kocour v botách
„Šašku, proč máme deset měsíců školu a jen dva měsíce prázdniny? To není rok spravedlivě rozdělený na dvě hromádky, viď?“ (…) „Povídej pohádku, kde je to počítání obráceně,“ přála si Macinka. „Jak obráceně?“ „Takhle: aby byly deset měsíců prázdniny a škola jen dva měsíce.“ „V pohádkovém království by to snad šlo zařídit,“ mudroval šašek. „Musela bys pro odpověď putovat do Řecka, tam mají vysoko na kopcích palouk a na tom palouku zasedá rada dvanácti měsíčků. Těch by ses na tohle měla zeptat.“ (…)
Pohádka o dvanácti měsíčkách
Byla kdysi stařenka a vyšla si do háje nasbírat bylinky, aby měla na zimu do čaje proti kašli. Sbírala na palouku, až došla k jeskyni. V jeskyni hořel oheň. Stařence byla zima, i nahlédla dovnitř a chtěla poprosit, zda se při ohni může na chvíli ohřát.
U ohně sedělo dvanáct mládenců. Pokynuli stařence, ať jen vejde.
„Jsme dvanáct bratří, dvanáct měsíčků. Hledáme člověka, který by nás rozsoudil: který z nás dvanácti bratří je nejhezčí? Kterého z nás si lidé nejvíc chválí?“
A teď ještě něco k oběma dámám, které knize vdechly život. Spisovatelka Marie Kubátová se literatuře začala věnovat až s odchodem do důchodu v 50. letech 20. století. V její tvorbě se nachází nespočet pohádek, divadelních a rozhlasových her pro děti, adaptací lidových vyprávění folklorních pásem a také se stala podkladem pro filmovou tvorbu. V její tvorbě se často objevují prvky krkonošského folkloru a mezi nejoblíbenější díla, která pro děti stvořila, patří série večerníčků Krkonošské pohádky. V roce 2009 získala Cenu Boženy Němcové za dílo Haraburdí aneb Jak se líhnou knížky udělovanou Akademií literatury české.
Helena Zmatlíková byla oblíbenou českou malířkou a ilustrátorkou; během svého života ilustrovala přibližně 250 publikací, z nich většina směřovala k dětem. Z tak rozsáhlého díla je těžké vybrat její nejlepší nebo nejoblíbenější práce, přesto jmenujme aspoň skupinku těch nejznámějších, jako jsou Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové, Honzíkovy cesty od Bohumila Říhy, AškenazyhoPutování za švestkovou vůní, Collodiho Pinocchiova dobrodružství a Malý princ od A. de Saint-Exupéryho. Není proto divu, že získala mnoho ocenění za nejkrásnější knížku a podílela se na světové výstavě Expo 1958, tedy první výstavě takových rozměrů, konané po druhé sv. válce. Pro Československo byla výstava velmi úspěšná, obdrželo Zlatou hvězdu a třináct dalších ocenění. A pro mne byly její ilustrace na obalu jasným doporučením si knížku pořídit.
Samotný text pohádek je psán citlivě a vesele, jazyk vyprávění je srozumitelně přizpůsobený dětským ouškům do obecné češtiny. V každé pohádce se vyskytují rýmované úseky (např. u dialogu vlka s prasátky), ve kterém dochází k opakování vybrané části, aby se děti mohly do vyprávění pohádek zapojit – ostatně stejně tak se při vyprávění střídají Povídálek a Markétka.
Grafické zpracování knihy je přizpůsobené dětem i předčítajícím rodičům. Písmenka na bělostně bílém papíře jsou dostatečně velká i pro začínající soběstačné čtenáře a vyvážená častým prokládáním středně velkými obrázky. Pohádky tak zabírají několik stran, ale přesto nejsou časově náročné a hodí se k předčítání před spaním. Pevná vazba slibuje jistou odolnost, jež je podstatnou výbavou na cestu do dětské knihovničky, a křídový papír by také měl vydržet nespočet listování a neustálých návratů k oblíbeným pasážím.
Marie Kubátová – Velká kniha pohádek
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Vázaná, 80 s.
2013
Běžná cena: 279 Kč