Vidět tenhle gospelový sbor naživo je opravdu nezapomenutelným zážitkem, který vás pohltí neskutečnou energií a dobrou náladou. Uhrančivé hlasy, emotivní melodie a náboženské texty (tradiční černošské melodie křesťanské americké hudby) jsou v jejich podání jedinečné. Písně, které zaznívaly, byly plné dynamiky, ale přesto velmi citlivě interpretované. Mezi nejznámější výběr slavných amerických gospelů si připravili takové hity jako je např. Down By The Riverside či Oh Happy Day.
Nechtěla bych zde pouze informovat, stroze popisovat o tom, jaké písně jsme mohli uslyšet, jaké pěvecké výkony zpěvačky podávaly při jednotlivých písních. Pokusila bych se spíše vylíčit můj emocionální prožitek z jejich vystoupení.
První zimní den se vůbec nezapřel. Jak jedno lidové rčení praví – mrzlo, až praštělo. Toto roční období patří k mým nejméně oblíbeným, jelikož je ve znamení chladného počasí, ledu, sněhových přeháněk, které komplikují dopravu na českých silnicích a v neposlední řadě ve znamení šílenství jménem zkouškové období. Ale abych nebyla tak negativní, jediné pozitivum vidím v nejkrásnějších svátcích celého roku, řeč je o Vánocích. Svátky klidu a pohody jsou už opravdu tady. Je to čas, kdy se samozřejmě dokupují dárky, shání se vánoční stromeček, ale i čas, který na nás dýchá pocit svátečnosti, slavnosti. Doba lásky, relaxace, pohody, přátelství a možná i doba tajných přání. Od vánočního shonu jsem spolu se svou rodinou rozhodla uvolnit při poslechu gospelu, umocněným atmosférou kostela, který jen potrhoval vánoční náladu.
O půl osmé večer v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě se začínají rozeznívat první tóny. Tento předvánoční čas nás navštívila Stella Jones a ostatní členové sboru, kteří vystupují v různých uskupeních, ale v našem případě se jednalo o čtyři nádherné ženy! Jelikož tento den venkovní teploměr ukazoval – 8 °C, předsevzala jsem si, že se obleču co nejtepleji (i v kostele bývá dosti zima). Domnívala jsem se, že jsem dostatečně oblečená až do té chvíle, než první zpěvačka začala zpívat. Nic nepomohlo. Po celém těle mi běhal mráz po zádech! Nebylo to zimou, ale hlasem! Předčilo to mé očekávání.
Celou hodinu a půl posluchači prožívali strhující atmosféru, dobrou náladu, protože samotné aktérky vyzývaly, ať se zapojíme do hry – zpívání, tancování, tleskání. Při svém vystoupení zpěvačky chodívaly kolem lavic posluchačů, kterým vroucně podávaly ruce, nechaly se i vyfotit. Nutno dodat, že byly velice fotogenetické. Kromě zpěvu nám promlouvali „do duše“. Hovořili o lásce, naději i míru.
Člověk se ani nenadál a byl konec. Díky velkým ovacím jsme byli odměněni dvěma písničkami navíc. „Je tu párty“ vykřikla Stella Jones a vyzývala posluchače, ať jdou co nejblíže k nim. Naskytla se nám tak jedinečná možnost uvidět zblízka zpěvačky, které navíc svůj zpěv obohacovaly tanečními kreacemi a „ksichtíky“.
Diváci si s sebou z tohoto koncertu jistě odnášejí silný emocionální zážitek. Doporučuji všem, neváhejte a příští rok si zakupte lístek. Garantuji, že se vám to bude líbit. Jako důkaz může posloužit nechtěný vyslechnutý rozhovor mezi dvěma pány: „Děkuji, že jsi mě pozval na koncert, netušil jsem, že to bude až takové, líbilo se mi to.“ Myslím, že to mluví za vše.