Nastává konec světa! Už zase? Zase. Tentokrát ale z Ruska.

Máme za sebou knižní veletrh Svět Knihy 2016, kde se objevil také ruský spisovatel a novinář Dmitry Glukhovský. Osobně u té příležitosti pokřtil audioknihu Metro 2033 (prvního dílu své dystopické série), kterou v podání herce Filipa Čapka vydává OneHotBook.

Sematřicetiletý Dmitry Glukhovský není ve vodách magického realsimu a sci-fi žádným nováčkem. Ostatně samotnou novela Metro 2033 zveřejnil na svých webovkách už v 18 letech. Román získal přes 3 milióny čtenářů a dočkal se knižního vydání (r. 2005), pokračování Metro 2034 (r. 2009) a zatím poslední kniha série – Metro 2035. Za Metro 2033 mu byla udělena prestižní evropská cena ESFS Awards Eurocon 2007 jako nejlepší literární debut a román se také stal předlohou úspěšné počítačové hry. Přesto je audiokniha Metro 2033 osvěžujícím závanem čerstvého větru a dokáže vtáh

„Metro mám rád především pro jeho jedinečnou a hutnou atmosféru: v blízké budoucnosti, ve snadno představitelném prostředí obydlených stanic a temných tunelů Moskevského metra. Právě to jsme chtěli zachytit a umocnit: temnotu, beznaděj, sklíčený pocit z neznámého, strádání… Zkuste si nahrávku pustit v potemnělé místnosti a vnímejte, jak vás hlas vypravěče přenáší přímo do centra dění a prostředí vás nenásilně, ale zcela pohlcuje,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook.

Pro ty, kteří zatím nemají tušení, o čem mluvíme: Píše se rok 2033 a vzhledem ke škodám napáchaných během jaderné války se lidstvo stáhlo do podzemí. V labyrintu moskevského metra žijí v jednotlivých stanicích specifická společenství a mezi nimi i hlavní hrdina příběhu Arťom. Mladík, však jednou porušil jedno ze základních přikázání podzemní existence. Aby odčinil svou vinu, musí projít celým metrem až do poslední stanice, kde snad najde možnost, jak zachránit zbytky přeživší civilizace před zkázou…

Nadšení ze zpracování příběhu sdílí i Boris Hokr z časopisu Pevnost: „Metro 2033 bylo prostě ideálním materiálem pro audioknihu a výsledek tomu odpovídá od prvních smutných hudebních tónů podmalovaných kapáním vody a evokujících představu zapadlé varty ve válce, kde už dávno všichni prohráli, přes podmanivý i zádumčivý hlas Filipa Čapky po další a další efektní a hlavně efektivní zvuky a ruchy, které v sobě audiokniha má.“

A co na projekt říká interpret Filip Čapek? Přinášíme vám úryvek z rozhovoru pro vydavatelství OneHotBook, celý rozhovor naleznete na stránkách vydavatelství:

„Od té doby, co jsem knihu četl pro sebe i ve studiu na mikrofon, si při každodenní existenci uvědomuju, jak je skvělé, že máme slunce, stromy, brouky a ptáky… Možná to může znít pateticky, ale tenhle účinek na mě Metro má. Ta knížka je vůči člověku sice neskutečně krutá, ale zaplaťpámbu za ni, že si můžeme uvědomit, co všechno můžeme ztratit.“.

Jak se vám Metro 2033 líbí?

Líbí se mi opravdu strašně moc. Krom toho, že je velmi chytře napsané, si od té doby, co čtu knihu pro sebe i ve studiu na mikrofon, při každodenní existenci uvědomuju, jak je skvělé, že máme slunce, stromy, brouky a ptáky… Možná to může znít pateticky, ale tenhle účinek to na mě má. A tak teď pořád koukám na tu svoji zahradu a dům a rodinu a všechny ty aktuální malé neduhy světa jsou najednou nepodstatné. Ta knížka je vůči člověku sice neskutečně krutá, ale zaplaťpámbu za ni, že si můžeme uvědomit, co všechno můžeme ztratit.

Co pro vás tedy bylo při četbě nejobtížnější?

Arťomův příběh je napsaný jako četba a tudíž se v něm spousta věcí opakuje, třeba popisy tunelů. Navíc se hlavní hrdina s někým neustále potkává, a ačkoli je každé setkání jiné, v něčem jsou si také podobná. A já se při tom musím snažit, aby v tom procesu byl přítomný fakt, že Arťom během toho získává zkušenosti, dospívá, „prohlubuje se“ a moudří, protože jde zkrátka o iniciační příběh.

A jak jste se rozhodli pojmout samotnou četbu?

Vystupuji v roli vypravěče a snažím se mírně modulovat hlasy různých postav, ale ne tak, aby měla každá z nich naprosto jiný projev; to by ani nešlo, protože jich tam je prostě moc. Arťom momentálně mluví jako já, ale na začátku jsem ho četl o něco naivněji. Teď už toho ale má docela dost za sebou – přece jen, když už člověk jednou visí na oprátce, tak ho to nějak poznamená. Ale čím dál víc se mi blíží. Z mého pohledu by to ideálně měl číst na začátku nějaký klučina, pak zase už mladík, potom někdo jako já… Pro jednoho herce je to celkem výzva.

S autorem jste se na Světě knihy minul, ale kdybyste ho byl zastihl, na co byste se zeptal?

Jak se mu žije na tomhle světě, proč ho chytilo zrovna tohle téma? Asi jezdí hodně metrem…

Máte rád sci-fi, nebo to pro vás bylo spíš nečekané setkání?

Já mám rád dobré knížky, žánr nežánr. Kdysi, ještě na škole, jsem sci-fi četl hodně – nejvíc Asimova. Vůbec jsem v té době hodně četl. Ale postupně má člověk čím dál méně času a nějak zjistí, že mu knihy postupně mizí ze života. Naštěstí mám u nás na vesnici výborného kamaráda, který knihy sbírá: vždycky skoupí knihovnu nebo dědictví, probere se tím, to nejlepší si nechá a zbytek prodá. Když člověk přijde k němu do garáže, tak je plná knížek. A u sebe v ložnici má dvě obrovské stěny plné knih – tam je všechno. Díky němu jsem znovu začal číst, ale není to už v takové intenzitě jako kdysi. Knihy a audioknihy jsou každopádně skvělé v tom, že nechávají člověku obrovský prostor pro vlastní fantazii.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.