21.8.1968 bylo drsné procitnutí z krátkého snu o relativní svobodě projevu, cestování, neexistenci cenzury a naději na normální kulturní svobodný život. Ještě horší pak byla následná dvacetiletá plíživá normalizace a lámání charakterů. „Pragmatici“ opět měli navrch.
Bylo mi 16 a bydel jsem v Praze na Vinohradech. 21.8. jsem měl odjíždět na chmelovou brigádu. Brzy ráno mě probudila letadla. Nejdřív jsem si myslel, že to krouží jen jedno a že má třeba potíže s přistáním. Pohled na oblohu vše vysvětlil. Divné šedé Antonovy létaly jeden za druhým. Pustili jsme rádio a tam probíhalo vysílání, jak ho známe z dnešních připomínek této události. Všichni jsme se báli, že bude válka. Neúspěšné pokusy o nákup potravin, střelba a výbuchy od Československého Rozhlasu, bylo to dost napjaté, ale vše se seběhlo tak rychle, že jsme se ani pořádně nestačili bát. Byl jsem tenkrát jen s matkou, a tak jsem ji několik dní doprovázel pěšky přes Prahu do práce, protože tramvaje nejezdily. Cestou jsme viděli i pár výstřelů zmatených ruských vojáků, ale naštěstí se nikomu nic nestalo. Po celé Praze se objevily tisíce letáků a nápisů s jediným tématem – „Okupanti, jděte domů!“. Na chmel se jelo asi za týden, v Kněžěvsi jsme se neúspěšně pokoušeli diskutovat s místními rudoarmějci o okupaci.
Bylo hezké, jak se většina národa dokázala sjednotit proti okupantům. Méně hezké už bylo, jak se během několika měsíců většina z těchto lidí dala zmanipulovat a znormalizovat do podoby souhlasící většiny. Dvacetileté lámání charakterů bylo pak mnohem depresívnější, než samotná okupace. Konec tohoto stavu se zdál být v nedohlednu a já se musel pomalu rozloučit s tím, že uvidím naživo Jimiho Hendrixe, Rolling Stones, Beatles, Cream, Jethro Tull – což se naštěstí tak docela nepotvrdilo.
—————————-
Jen poznámka – nebyl jsem sice žádný statečný disident, ale nebyl jsem ani v SSM, nedejbože v KSČ, nic proti ničemu jsem nepodepisoval. Občas jsem něco opsal, zkopíroval a poslal dál, jako každý, komu nebylo všechno jedno. To jen kdyby se někdo ptal.
Více z LaCultury...
26. září, 2015 Fantasy, proč zrovna Ty? Proč se schovávat do neskutečna a věřit ve výmysly, když právě nyní nám svět poháněný 3D tiskárnou nabízí vše, na co jen můžeme pomyslet?
Nespočetněkrát se mě mé okolí ptalo, proč co […]
13. září, 2015 Fenomén Paulo Coelho Nejčtenější současný autor, nejpřekládanější autor všech dob. Proč tento brazilský spisovatel nechybí v žádné knihovně?
Přečetla jsem od Paula Coelho několik knih, až paradoxně má […]
8. května, 2015 Vychází Urbanův nový román Tenkrát v ráji Renomovaný český autor Josef Urban vydává pod záštitou nakladatelství Fragment nový román s názvem Tenkrát v ráji. Strhující příběh o svobodě ve zlých časech tematicky navazuje na jeho […]
28. září, 2014 Svatý Václave, pojďme spolu padat volným pádem! Nemyslíte, že je na čase trochu přizpůsobit přísloví „nedej zahynouti nám, ni budoucím“ v dnešní době? Když už se nám mění časy a s tím i společnost... Pojďme se trochu proletět volným […]
10. února, 2014 Všudypřítomní měřiči času Někdo potřebuje pro orientaci v čase hodinky, někomu stačí časový údaj na mobilu. Ten má hodinky digitální, tamten zas ručičkové, podle toho, jaký styl mu více vyhovuje, nebo co je zrovna […]
2. února, 2014 Hry bez hranic a neverending story roku 2014 V prosinci 2013 měl nastat konec světa. Vznikla samozřejmě velká veřejná a mediální bublina a třeba tn.cz uvedla na svých stránkách dvanáct znamení, podle kterých soudný den během pár dnů […]
15. ledna, 2013 Snížku, snížku bílý, přijdeš vždy v tu nepravou chvíli Je to zvláštní, jak Vánoce a sníh patří neodmyslitelně k sobě. Vánoce bez sněhu je jako bota bez nohy. Bohužel pravé nefalšované ladovské zimy prožívané našimi dědečky, tatínky jakoby na […]
12. června, 2010 My, milovníci zkoušek Zkouškové je na vysokých školách v plném proudu. Někdo už úspěšně skončil, další se trápí a není ještě ani za půlkou. Jedno ale splňuje snad všechny z nás – najednou, když se člověk učí, […]
16. května, 2010 Ponožková záhada Už pěknou řádku let trápí svět jeden obrovský problém. Mnoho lidí si nad ním láme hlavu, ale řešení je zatím v nedohlednu. Tím problémem je záhada ohledně ztráty ponožek, konkrétně ztráty […]
5. května, 2010 Síla komplexů ze šedesátých let s nadhledem Dominanta dnešních měst. Panelový dům. Sídliště panelových domů. Celé město panelových domů. Neuvěřitelně fascinující. Nebýt pánů komunistů šedesátých let a jejich racionálního uvažování a […]
3. května, 2010 Inovace v nakupování Není tomu tak dávno, kdy mě na myšlenku dobrého nákupu přivedl pohled na kontejner před naším domem. Asi se budete divit, ale je tomu opravdu tak. Přehraboval se v něm pán v lehce otrhaném […]
15. ledna, 2010 Nebezpečí se skrývá i v hrnečku s čajem Ceylonský čaj, japonský čaj, čínský čaj či anglický čaj o páté. Jeho popíjení patří ke každodenním rituálům mnoha lidí. Dokáže Vás povzbudit, pomůže Vám uvolnit se, zklidnit nebo jen […]
Petr Vít
Jsem nyní nepracující důchodce, užívající si zbytku života, příležitostný webmaster, profesí správce IT, duší hudebník. Co mám rád, možná poznáte z mých recenzí...