„Kodaňská trilogie“ je v Dánsku považována za kultovní trilogii, která původně vyšla ve třech útlých knihách. Tove Ditlevsen, jedna z nejslavnějších dánských autorek 20. století, v knize vypráví svůj životní příběh. Děj je zasazen do hlavního města Dánska a odehrává se v třicátých až sedmdesátých letech minulého století. V českém překladu vyšla kniha pod nakladatelstvím Host v roce 2022.
Může se zdát, že číst si o životě jedné z mnoha autorek knih a básnických sbírek je v celku nezáživným marněním času, nicméně Tove byla rozhodně ženou, která má čtenáři co nabídnout. Život měla pestrý a osobně jsem se u knihy nenudila.
Po přečtení knihy na mne dolehla tíha celého jejího života. Celkově mi nedělalo dobře, jak lehce už v mladém věku mluvila o smrti a jak nerada měla svoje dětství a dospívání. Možná stačilo, kdyby měla více pozornější rodiče, případně blízkou kamarádku, které by se svěřovala se svými vnitřními pocity a emocemi, aby spisovatelka nedopadla tak, jak bohužel dopadla – spácháním sebevraždy v roce 1976. Z jejího vyprávění na mne rodiče působili jako dva nesourodí lidé, kterým bylo poměrně jedno, co si jejich děti myslí, nebo čím se, nedej bože, trápí. Pořád se řešily jen peníze, což je však pochopitelné. Rodiče byli dělnického původu, otec často nezaměstnaný, to se pak točí v ruce každá koruna. Co bylo pro mne s podivem, že se však řešily vdavky Tove, kterou za starou pannu prohlašovali již ve třinácti letech!
„Mládí je samo o sobě dočasné, křehké a prchlavé. Musí se přečkat, žádný jiný smysl nemá.“
– citace z knihy, str. 213 –
Jakési východisko ze svého nešťastného a smutného života nachází ve skládání básní. Část své tvorby sama autorka do této autobiografie zakomponovala, za což jsem moc ráda, jelikož bych se k její tvorbě jinak pravděpodobně nedostala. Měla jsem tak možnost pohlédnout do nitra dívky, později zralé ženy, která svým dennodenním bytím neskutečně trpěla.
„Člověk by od života neměl moc očekávat, tím se vyhne zklamání.“
– citace z knihy, str. 222 –
Jsme svědky jejich školních úspěchů i neúspěchů, snahy prosadit se jako žena-básnířka, sledujeme její první přešlapy v zaměstnáních i karamboly v láskách. Ze začátku jsem měla tendenci Tove bránit, u části Závislosti jsem však uznala, že za mnohé nepříjemné skutky, které se jí v životě udály, si může z velké části sama. Nastal obrat a najednou se z nešťastné dívčiny stala ufňukaná ženská, která nebyla schopna vážit si toho pěkného, co jí dospělý život přichystal. Její závislost na drogách moje mínění na závěr jen umocnilo.
Rozhodně doporučuji si knihu přečíst, je to velice zajímavá sonda do životů běžných občanů tehdejší Kodaně. Zkusmo nahlédneme i do světa „inteligence“. Některé poměry pro mne byly překvapující, některé mě ohromily, a to spíše v negativním slova smyslu. Tove samotná byla nesmírně zvláštní osůbkou a patří jí respekt, že šla, takříkajíc, s kůži na trh, protože se v této zpovědi dotýká i témat, ze kterých nevychází zrovna pozitivně.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.