Nebudu se tajit tím, že Egypt, jeho současnost i bohatá historie, mě provází již od pubertálních let. Bylo to zapříčiněno nejen mou úplně první návštěvou této úchvatné země, ale i knihou, kterou jsem vytáhla z maminčiny milované knihovničky. Nesla název „Egypťan Sinuhet“ a po jejím přečtení jsem zcela a bez výhrad Egyptu propadla. Celá tato moje posedlost byla natolik silná, že další životní kroky mě chtěly mermomocí vést směrem k průvodcování po egyptských památkách, o kterých jsem ve svých osmnácti letech věděla víc než lecjaký egyptolog. Teď samozřejmě přeháním, zůstaňme realističtí. Nicméně moje touhy a sny byly zmařeny tehdejším propuknutím Arabského jara a pak… Pak už se moje studijní a následně i profesní dráha ubírala naprosto odlišným směrem. Avšak láska k Egyptu zůstává v mém srdci i nadále, stejně velká, neměnná a horoucí.
Mým nejoblíbenějším obdobím se stala právě doba vlády kacířského krále z Amarny –Amenhotepa IV., známého spíše pod jménem Achnaton, jemuž se předkládaný román věnuje. Tento velice kontroverzní faraon proslul něčím naprosto neslýchaným – zrušil tehdejší uctívání mnohobožství a proměnil jej v kult jednoho jediného boha, slunečního boha Atona. Na tehdejší dobu opravdu nevydaný a odvážný počin, vlastně revoluční.
Ač se říká, že trpěl mnohými (i viditelnými) neduhy, jeho ženou byla Nefertiti, do dnešních dnů stále považována jako vůbec jedna z nejkrásnějších žen světa. A syn? Sic ničeho významného za svůj krátký život nedosáhl, nicméně právě on se ocitl na piedestalu slávy díky objevu jeho nevykradené hrobky v Údolí králů (připomínám, že loni jsme oslavili 100 let od této jedinečné události). Ano, nebyl jim nikdo jiný než tolik opěvovaný Tutanchamon.
Ale dost o přednášce z historie, a zpět ke knize, kterou sepsalo hned několik zkušených autorů pod společným a jednotným pseudonymem Valery Esperian. Českým čtenářům přináší jejich jedinečné dílo v edici Klokan nakladatelství Alpress.
Je zřejmě naprosto jasné, jak se dosavadní bytí tehdejší celé společnosti, zvyklé na určitý styl života, Achnatonovými náboženskými, ale i politickými kroky, změnil k nepoznání. Obyčejné obyvatelstvo si najednou nevědělo rady, co si počít. Ze dne na den se promění veškeré jejich chápání života jako takového, ale i víra v posmrtný život. A co teprve musí zakusit nejvyšší představitelé této ohromně prosperující země, a kněží z uzavřených chrámů nově zavržených bohů, kteří najednou neměli zastání? Asi není překvapením, že se nejužší rodina faraona ocitne ve spleti intrik a nebezpečenství. Svými „totálními“ rozhodnutími a převratnými reformami si faraon nadělá doslova zástup nepřátel, a to i v kruhu svých nejbližších přívrženců.
Tento historický román je strhující, napínavý, čtivý, zaměřený na detail. Z románu jsem upřímně nadšená, ač mě osobně nepřinesl žádné nové informace. Což mi však vůbec nevadilo. Věřím, že každého posedlého milovníka této historické etapy nadchne úplně stejně a možná nadchne o kapánek víc ty, kteří o Achnatonovi zase až tolik nevědí.
V sérii Faraoni je „Achnaton“ druhý v řadě. V češtině vyšly také romány „Nesmrtelný Cheop“ a „Tutanchamon“. Dočkáme se snad i příběhu o Kleopatře a Ramesovi, druhém mém oblíbenci.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress.